Kostel

   První kostely zakládali zeměpáni nebo feudálové, kněze dosazovali po dohodě z církví. Žádný úřad v té době nesměl být bez příjmů a tak kněz žil z desátku a darů dobrodinců. 

   Těšany a další okolní vesnice patřily původně k Brněnské velkofanosti. Po rozpadu velkofarních církevní organizace se v okolí Těšan vytvořily tři církevní centra - Šitbořice, Moutnice a Šinkvice (tehdy Čenkovice). Těšany připadly k Moutnicím. 

   Dominikáni, kteří získali část Těšan, získali i patronát nad Moutnickým kostelem, takže Těšanští se museli lépe starat o Moutnický kostel i o faráře. 

    Roku 1538 získal do pronájmu část Těšan Jindřich Meziříčský z Lomnice. Krom toho získal i část Moutnic a Šitbořic. Roku 1548 neodvedl Jindřich desátek ani z jedné z částí vesnic. Převor dominikánů ho hnal k soudu. Původně měl zaplatit dvacet kop grošů, ty se ale k Dominikánům nedostaly a tak museli opakovat svoji žalobu, tentokrát byla zamítnuta, prý si měl peníze vymoct sám farář. Jindřich ale dělal další problémy. Když měl navrátit část Těšan, kterou měl v nájmu, převod se neuskutečnil a Jindřich nadále využíval všechny užitky z obce. Jindřich čelil další zásobě a musel navrátit Těšany a zaplatit pokutu. 

   Za třicetileté války byla Moutnická fara spravovaná Šitbořicemi. Dominikáni roku 1686 uzavřeli se Šitbořickým farářem dohodu o tom, co získá za správu Moutnické farnosti. 

   Velkou ostudou byly spory mezi klášterem Dominikánů a klášterem Sv. Anny, které se dohadovaly o desátky. Roku 1730 se sice dohodli, ale v letech 1760 - 1766 vypukly spory nanovo. 

    Po zrušení dominikánského kláštera byla fara obsazena kněžími. Byli to bývalí členové zrušeného řádu. 

    Přestože v Těšanech nebyl kostel, měly od konce 17.století svého patrona sv. Barnabáše. Začali ho vzývat po velkém požáru roku 1697. V 18. století mu byla zasvěcena kaplička a zvonička zároveň. 1783 byla postavena nová, potom, co byla stará zničena vichřicí. Byl v ní namalován obraz Těšanského patrona, který stál 36 zlatých.

    Obec se dlouho snažila o vlastní kostel. S budováním se začalo v letech 1896-97.  I přesto, že pomáhali všichni občané Těšan, stál 46 000 zlatých. Ke slavnostnímu zasvěcení došlo 12.června 1907. 

   Kostel byl závislý na Moutnickém faráři až do roku 1917, kdy si Těšany vymohly vlastní faru. Prvním farářem v Těšanech byl Alois Vaněk. Od 1.srpna 1936 přišel na místo faráře Antonín Florián. Mezi Těšanskými byl velmi oblíben. 

   26.března 2942 byly z věže sňaty dva zvony určené na výrobu válečného materiálu. Po válce byla provedena rozsáhlá pátrací akce, ale zvony nebyly nalezeny. Za bojů v roce 1945 byly kostel i fara poškozeny. Ta byla tehdy na čísle 39. Oprava by trvala moc dlouho a tak byla fara přesunuta na číslo 18. Na konci války byla fara těžce poškozena, proto byla zbořena a na jejím místě se postavila nová farní budova. V roce 1947 byla dokončena nová fara. 

   Roku 1955 byl zakoupen nový zvon do kostela. První vyzvánění bylo provedeno na paměť obětem okupace. Brzy byl přivezen další, menší zvon, od té doby má kostel tři zvony. Zasvěcené jsou Sv. Barnabáši, Svaté rodině a Sv.Janu Křtiteli. 

   V roce 1966 byl kostel opraven, následující rok byly instalovány věžní hodiny. Další větší oprava proběhla v letech 1991-1993. Roku 1999 proběhla rekonstrukce střechy a věže.